Významné případy - Nezl. M vs. Česká republika – o odškodné za trestní stíhání, které skončilo zproštěním

Má ten, kdo byl trestně stíhán a následně zproštěn obvinění, právo na náhradu nemajetkové újmy v penězích za „vlastní trestní stíhání“?

Nezl. M byl trestně stíhán od září 2008 do listopadu 2010 (od 16 do 18 let věku nezl. M) . Za vinu mu bylo kladeno znásilnění 14-ti leté kamarádky. Po více než 2 letech trestního stíhání rozhodl příslušný krajský soud o tom, že nezl. M se znásilnění jednoznačně nedopustil (vyloučil to na základě DNA analýzy na nalezeném prezervativu, na němž nebyla DNA poškozené). Trestní stíhání probíhalo ve velmi napjaté atmosféře, když kromě nezl. M jej těžce nesla i jeho matka, která se jej jako jeho zákonná zástupkyně účastnila). Nezl. M nebyl po dobu trestního stíhání ve vazbě a vzhledem k tomu, že šlo o věc v režimu zákona o soudnictví ve věcech mládeže, soudní jednání probíhalo neveřejně (a bez mediálního zájmu). Nicméně lze jednoznačně uzavřít, že si nezl. M trestní stíhání nijak nezavinil, a že bylo pro něj velmi nepříjemné (ve věku 16-18 let musel opakovaně před soudem vysvětlovat podrobnosti svého sexuálního života).

Dle z. 82/1998 Sb. tak požádal o odškodné za psychickou újmu uvedeným trestním stíháním, kterou ocenil na částku 85.000,- Kč. V předsoudní fázi se Ministerstvo spravedlnosti k žádosti M vyjádřilo v tomto směru negativně. Soud prvního stupně následně přiznal M právo na odškodné za nemajetkovou újmu ve výši 40.000,- Kč. O odvolání rozhodl odvolací soud překvapivě, a to tak, že žalobu zcela zamítl, což odůvodnil promlčením nároku, když dle jeho názoru se promlčecí doba počítá od vyhlášení rozhodnutí o zprošťění a nikoliv od jeho právní moci (která nastala až poté, co bylo doručeno písemné vyhotovení rozsudku a státní zastupitelství odvolání nepodalo). Vzhledem k tomu, že uvedený závěr soudu je nesprávný a v rozporu s aktuální judikaturou (konkrétně s rozh. NS ČR 30 Cdo 962/2012), podali jsme dovolání.

Dovolacím soudem bylo ve věci rozhodnuto (č.j. 33 Cdo 1316/2013-138), a to tak, že věc byla vrácena odvolacímu soudu k novému rozhodnutí. Vzhledem k tomu, že M nebyl ani po 4 letech od ukončení trestního stíhání (a 6-ti letech od nezákonného rozhodnutí) nijak odškodněn, bylo by logické, aby odškodnění bylo vyšší. Požadovaná částka tak byla navýšena.

Aktuálně již máme nové rozhodnutí odvolacího soudu. Navýšení peněžité částky připuštěno nebylo. Z původně požadované částky prý klient nemá na nic nárok. Stačí "konstatování porušení práva" (což je výrok rozsudku, který nemá ani formu omluvy, ale jde o strohou úřední formuli). Jinak řečeno, klientovi nebyla přiznána ani koruna, jen mu byly přiznány náklady řízení. Toto rozhodnutí nepovažujeme za morálně akceptovatelné. Od 6/2014 je tak věc opět předložena k rozhodnutí dovolacímu soudu (NS ČR).

...