Odškodnění - Odškodnění za průtahy

Odškodnění za průtahy v řízení

  • nepřiměřená celková délka řízení
  • i pro ty, co v řízení „prohráli“
  • lze žádat i před koncem řízení
  • žádost k Ministerstvu spravedlnosti ČR do 6-ti měsíců od skončení věci
  • „základní sazba“ cca 15 tis. / rok řízení (první 2 roky polovic)
  • kritéria pro snížení či zvýšení základní sazby
  • stanovisko Nejvyššího soudu ČR Cpjn 206/2010
  • nevyřídí-li Ministerstvo spravedlnosti žádost adekvátně – lze žalovat k soudu
  • pozor na krátké promlčecí lhůty
  • naše ceny
    • rychlá první konzultace – zdarma;
    • soupis žádosti o odškodnění 1.000,- Kč + v případě úspěchu zvýšení o 8,5% přiznaného a zaplaceného odškodného
  • i ON LINE (e-mail, telefon, bez nutnosti osobní schůzky)

1. Úvodem.

Jedním ze základních práv každého člověka je právo na spravedlivý proces. Toto právo zahrnuje mimo jiné to, že každý má právo na to, aby jeho „věc“ byla soudem rozhodnuta v přiměřené době. Není-li tomu tak, nastupuje odpovědnost státu za to, že nezajistil řádné fungování justice. (úspěch či neúspěch ve sporu tak v tomto směru není rozhodný).

V našem právním řádu je odškodnění za nepřiměřeně dlouhá soudní řízení upraveno v zákoně č. 82/1998 Sb. (zákon o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem). Od 27.4.2006 je zde výslovně stanoveno, že je možno odškodnit i nemajetkovou újmu způsobenou nepřiměřenou délkou soudního řízení (tj. čistě to, že člověk byl psychicky frustrován délkou soudního řízení).

2. Co je „nepřiměřená délka soudního řízení“, popř. „průtahy v řízení“?

V právním řádu nikde není zakotveno, jaká je přiměřená či nepřiměřená délka soudního řízení. Soudy by však měly postupovat v souladu se zásadou hospodárnosti v řízení co nejrychleji. Toto se v praxi občas neděje a v řízení buď dochází k průtahům, kdy se po delší dobu v řízení nic neděje (např. po podání odvolání věc „leží na odvolacím soudě“), nebo řízení probíhá celkově nepřiměřenou dobu (byť se v něm „pořád něco děje“). Pro možnost získat odškodné není rozhodné, jestli v řízení došlo k průtahům či nikoliv. Rozhodující je, zda-li je či není celková délka přiměřená. Ojedinělý průtah tak zpravidla ještě nezakládá právo na odškodnění. V praxi ale často bývají v dlouhých soudních řízeních i období průtahů.

To, zda-li je délka konkrétního řízení již nepřiměřená nebo ne, je tak třeba individuálně posoudit (není k tomu žádný návod ani tabulka). Z povahy věci soudní řízení po nějakou dobu probíhat musí. Následně je třeba zohlednit, na kolik bylo řízení složité (potřeba znaleckého posudku, opakované změny žaloby, velké množství svědků atd.), na kolik jej komplikovali účastníci řízení (velké množství opravných prostředků, omluvy z jednání a žádosti o odročení…) a zda-li tam byl nějaký zvýšení zájem účastníka na rychlém rozhodnutí (např. u stanovení výživného, ve věcech skončení pracovního poměru, u starších lidí atd.).

Obecně lze říci, že řízení kratší než 3 roky zpravidla nebude porušením práva na přiměřenou délku soudního řízení (byť nejkratší řízení, za něž se nám v kanceláři podařilo získat odškodné, bylo cca 3 roky). Zpravidla však řešíme odškodné k delším řízením (např. máme kauzy, kdy soudy stále řeší spor vzniklý z privatizace, spor o platnost výpovědi dané v roce 1996, kauzu směnky založenou na 6 let do soudní spisovny – což je příklad jednoho velkého průtahu s výslednou nepřiměřenou délkou soudního řízení, i 10-ti leté trestní stíhání).

Pokud se soudíte 6 a více let, pak i ve složitých případech platí, že se s velkou pravděpodobností bude jednat o „nepřiměřenou délku soudního řízení“.

Naopak, pokud se na nás obrací klienti s tím, že se v občanskoprávním řízení již 3 měsíce nic neděje, tak zde nárok na odškodné nebude dán. Stejně je tomu i v případech řízení trvajících i např. 3 roky, kde soud nějaké kroky učinil. Podle aktuální praxe Nejvyššího soudu ČR je odškodnění za délku řízení určeno pro ty nejzásadnější pochybení justice. Odškodňovány tak nejsou situace, kdy je diskutabilní, zda-li soud mohl něco učinit rychleji, byť o dobrou praxi se v daném případě nejednalo...

Je-li konkrétní řízení již na odškodnění či nikoliv, je s námi možno bezplatně zkonzultovat.

3. Lze nějak soudní řízení urychlit?

Pro urychlení svého řízení můžete podat:

  • „stížnost na průtahy v řízení“ (podává se k předsedovi soudu buď písemně nebo ústně – více o tomto nástroji naleznete např. zde)
  • „návrh na určení lhůty k procesnímu úkonu“ (více v § 174a z. 6/2002 Sb. – např. zde ).

V některých případech však může být použití těchto nástrojů nevýhodné (např. v trestním řízení není nejlepší nápad stěžovat si na „svého“ soudce, totéž platí i v řízeních o odškodné, kde výše odškodného do jisté míry závisí i na úvaze soudu atd.).

Využití těchto nástrojů není podmínkou pro možnost získat odškodné za nepřiměřeně dlouhé soudní řízení.

4. Co mohu dělat v případě, že v „mém“ řízení došlo k průtahům či jeho délka byla nepřiměřená?

Můžete žádat buď omluvu nebo odškodnění v penězích. Žádost se podává k lze Ministerstvu spravedlnosti ČR (MS). Žádost je třeba podat do 6-ti měsíců od ukončení soudního řízení. Pokud jste tuto lhůtu nestihli, už nemáte šanci odškodné získat. Na druhé straně lze žádat u dosud probíhajících sporů.

MS má na vyřízení Vaší žádosti lhůtu 6-ti měsíců. V této lhůtě Vám doručí stanovisko, podle něhož Vám buď odškodné přizná (zcela, v části nebo tak, že konstatuje, že k porušení Vašeho práva na přiměřenou délku soudního řízení došlo, ale toto je dostačující, tj. že peněžité odškodné není na místě) nebo Vaši žádosti nevyhoví. Pokud se MS ve lhůtě 6 měsíců nevyjádří vůbec, pak se formálně Vaše žádost považuje za zamítnutou (někdy v praxi MS nestíhá a vyjadřuje se i po této lhůtě, a to i kladně, Vám však mezitím může uplynout lhůta pro podání soudní žaloby).

Pokud nejste spokojeni s tím, jak byla Vaše žádost vyřízena, můžete podat žalobu o odškodné (nejčastěji k Obvodnímu soudu pro Prahu 2, žalovaným je ČR-Ministerstvo spravedlnosti).

Žádost si můžete podat buď sami nebo využít našich služeb. Advokátní zastoupení není povinné, náklady na advokáta MS zpětně neproplácí. Rizikem této cesty je to, že MS má zájem na co nejnižších výplatách, tedy nemá zájem přiznávat nejvyšší možné odškodné a spíše bude dávat důraz na argumenty svědčící pro snížení či nepřiznání odškodného (např. v kauze našich 2 klientů, kteří byli po 10-ti letém trestním řízení shledáni nevinnými, MS krátilo jejich odškodné s odůvodněním, že „újma byla sdílená“, toto dle našeho názoru bylo zcela nesprávné a soud náš názor potvrdil a přiznal odškodné vyšší). V žádosti je tak dobré důrazně poukázat na adekvátní aspekty, které jsou ve Váš prospěch. Zásadní však je, že některé věci „pokažené“ v žádosti již následně nedokážeme napravit ani my a již je nebude možno úspěšně uplatit u soudu. Také ve svých věcech „hlídáme“ lhůty pro podání případných žalob, když v tomto směru je zákonná úprava velmi přísná a v některých případech může být lhůta pro podání žaloby velmi krátká.

Pokud se rozhodnete pro podání žádosti sami, návod naleznete zde. Soudní řízení bez advokátního zastoupení již v žádném případě nedoporučujeme (naše procesní právo patří k těm nejsložitějším v Evropě a advokátní zastoupení je zcela na místě).

5. Kolik může činit odškodné?

Při stanovení výše odškodného se zohledňuje zejména:

  • celková délka řízení
  • složitost řízení
  • jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení,
  • postup soudu během řízení a
  • význam předmětu řízení pro poškozeného

V roce 2011 se ke stanovení výše odškodného vyjádřil ve sjednocujícím stanovisku Nejvyšší soud ČR. Jedná se o stanovisko Cpjn 206/2010 – ke stažení zde. Zjednodušeně řečeno, odškodné se má zpravidla pohybovat v základní sazbě 15-20 tis. Kč/ rok řízení (za první 2 roky se počítá polovina), když tato základní sazba se dále modifikuje zpravidla v rozmezí 50% s ohledem na shora uvedené (složitost řízení, význam řízení pro poškozeného atd.).

Nejvyšší přiznávaná odškodnění přesahují 200.000,- Kč, v milionových řádech se ale pohybovat opravdu nemohou. Nejvyšším odškodným, které jsme pro klienta získali, byla částka 219.000,- Kč (zajímavé na této kauze bylo, že takto vysoké odškodnění bylo přiznáno právnické osobě, byť u právnických osob obvykle bývá s odkazem na menší význam předmětu řízení odškodné „kráceno“).

6. Co pro Vás můžeme udělat a za kolik?

Úvodní posouzení, zda-li je Vaše věc na „odškodné“, je možno provést buď po e-mailu nebo na základě písemných materiálů o sporu, zaslaných k nám do kanceláře (bezplatně). V tomto směru je náš odhad založen osobních zkušenostech. Pokud shledáme, že je pravděpodobné, že u Vás došlo k porušení práva na spravedlivý proces, pak rádi převezmeme Vaše zastoupení. Za tuto předběžnou konzultaci se nic neplatí.

Pokud Vám podání žádosti doporučíme (s tím, že odškodnění považujeme za možné), pak za soupis žádosti o odškodné na MS ČR účtujeme (relativně symbolických) 1000,- Kč (vč. DPH) (+ event. hotové výdaje, bude-li nutno studovat Váš spis u soudu v jiném městě nebo bude-li si jej třeba „doslat“ k Okresnímu soudu v Olomouci) s tím, že pokud bude žádost úspěšná, zvyšuje se naše odměna o 8,5% (vč. DPH) z toho, co Vám Ministerstvo přizná (zvýšení odměny je splatné až poté, co MS zaplatí Vám).

Váš úspěch je i naším úspěchem.

Pro svoje klienty ohlídáme lhůty, stanovíme reálná očekávání a v případě, že je částka přizná MS příliš nízká (nebo se MS ve lhůtě nevyjádří), pak nabízíme klientům další zastupování v soudním řízení (a to tak, že opět odměnu získáme až v případě, kdy bude i klient úspěšný). Výhodou pro naše klienty je zkušenost JUDr. Kašpárkové z práce v justici v letech 2001-2005 (možnost posouzení „dobré praxe u soudu“ a případných výmluv) a další výhodou jsou dlouhé zkušenosti naší kanceláře s tímto typem řízení, které „děláme“ již od roku 2006 (prvním případem byl rodinný známý, jehož kauzu se směnkou řešily soudy 10 let, a to od roku 1996 do 2006, přičemž částka se v mezidobí stala pro nemajetnost dlužníka nevymahatelnou, na odškodném se pro něj podařilo získat 68% směnečné sumy, v této době k tomuto tématu nebyla žádná odborná literatura ani soudní judikatura a dalo se tak argumentovat pouze judikaturou Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku). Od roku 2006 již máme desítky úspěšně uplatněných žádostí (popř. „vyžalovaných“ odškodných). Judikaturu k tomuto tématu sledujeme a částečně i vytváříme. Mgr. Verostová na toto téma aktuálně zpracovává rigorózní práci, a to pod vedením Prof. Fialy z Univerzity Karlovy v Praze, který je současně členem legislativní rady vlády ČR.

Tuto agendu jsme zpravidla schopni řešit ON LINE, a máme klienty z celé ČR (často jde o klienty Jižní Moravy, když patrně stále nejpomalejším soudem je Městský soud v Brně, hodně klientů máme i ze Severních Čech). S větší částí klientely jsme se osobně nikdy neviděli, ale dokázali jsme jim pomoci. V roce 2012 jsme pro klienty již získali téměř 1 mil. Kč odškodného (v dalších věcech čekáme na výsledky soudního řízení).

Nový občanský zákoník     Nový zákon o obchodních korporacích



„Upozornění: Texty jsou pouze informativní. Konkrétní případy je třeba individuálně posoudit. Advokátní kancelář nenese odpovědnost za případnou škodu způsobenou nevhodným použitím či výkladem uvedených textů.“

Informace dle z. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele: nejsou-li u jednotlivých služeb uvedeny konkrétní ceny, řídí se ceny advokáta vyhl. 177/1996 Sb., advokátní tarif; orgánem příslušným k řešení spotřebitelských sporů je Česká advokátní komora – www.cak.cz

LAW4U Horní lán 1328/6
Olomouc
779 00

Pobočka AK:
9. května 8
Moravská Třebová
571 01
Pobočka AK:
Biskupská 8
Ostrava
702 00

Tel:+420 601 207 080
E-mail:info@law4u.cz
Web:www.law4u.cz