Odškodnění - Odškodnění obětí trestných činů

ODŠKODNĚNÍ POŠKOZENÝCH TRESTNÝM ČINEM

• majetková škoda - nemateriální újma - bezdůvodné obohacení
• jak se připojit k trestnímu stíhání s nárokem na náhradu škody
• co může poškozený žádat
• zajištění nároku poškozeného na majetku obviněného (obstavení majetku)
• narovnání/podmíněné zastavení trestního stíhání
• uplatnění nároku v civilním řízení – odkázání poškozeného do občanskoprávního řízení (rizika občanskoprávního řízení)
• zastupování poškozeného, advokát „ex offo“ pro poškozeného

1. Úvodem

Poškozeným se člověk stane bohužel rychle a nečekaně.

V našem právním řádu upravuje postavení poškozeného v trestním řízení zejména z.č. 141/1961 Sb., trestní řád a zákon č. 209/1997 Sb., o poskytnutí peněžité pomoci obětem trestné činnosti. Nově by měl neprocesní práva obětí trestných činů komplexně upravovat zákon o obětech trestných činů z dílny ministerstva spravedlnosti, který je v současné době projednáván Poslaneckou sněmovnou Parlamentu České republiky. Úprava procesních oprávnění poškozených bude i nadále obsažena v trestním řádu.

2. Na co máte jako poškozený právo?

Trestným činem mohla být poškozenému způsobena škoda na životě, zdraví, na majetku a mnohdy mu k tomu byly navíc způsobeny nemalé psychické útrapy (a to jak poškozenému, tak u těch nejhorších zločinů i pozůstalým).

Odškodnění a náhradu škod může poškozený požadovat buď v rámci trestního stíhání pachatele nebo v civilním řízení (v občanskoprávním řízení).

Odškodnit a nahradit může poškozený chtít:

• majetkovou škodu (např. poškozený automobil, ukradené předměty, podvodně vylákané peníze, ušlý zisk v případech způsobené pracovní neschopnosti), ke škodě může požadovat i úroky z prodlení
• nemateriální újmu (bolestné, náhradu společenského uplatnění, odškodnění za psychické útrapy, odškodnění pozůstalých) – tato možnost je do českého právní řádu zakotvena nově od 1.7.2011
• vydání bezdůvodného obohacení, které pachatel na Váš úkor trestným činem získal – taktéž od 1.7.2011.

Při náhradě škody může poškozený postupovat 2 způsoby. Buď cestou trestního práva - zde může požadovat, aby byla pachateli uložena povinnost nahradit škodu v trestním rozsudku, popř. se může s pachatelem domlouvat na kompenzaci ještě v průběhu trestního řízení (v rámci „narovnání“, podmíněného zastavení trestního stíhání a podobně). Odborně se té části trestního řízení, ve které se projednává nárok poškozeného na náhradu škody/nemajetkové újmy způsobené trestným činem říká tzv. adhezní řízení. Druhou možností je „jít“ po pachateli cestou civilní žaloby.

3. Náhrada škod v trestním řízení

Mnohdy je to právě poškozený, který iniciuje trestní stíhání pachatele a podává trestní oznámení. Již v něm může požadovat náhradu škody. Může tak učinit i později, a to do doby zahájení dokazování u soudu. Požadavek na náhradu škody musí být jednoznačně specifikován, tj. z jakého důvodu náhradu škody či nemajetkové újmy požadujete a v jaké výši, a musí být uplatněn proti konkrétní osobě. Tj. je-li více spoluobžalovaných, je třeba jednoznačně uvést, že má platit obžalovaný X.Y. částku …. Kč (a to se zákonným úrokem z této částky od…. do zaplacení). Pokud je požadována např. úhrada škody u zraněné osoby, pak by mělo být dále doplněno, že z této částky je A Kč požadováno jako náhrada za poškozené oblečení, B Kč je požadováno za náklady spojené s léčením, C Kč je bolestné, D Kč je náhrada za ušlý příjem za dobu léčení, a toto ještě případně doloženo potřebnými listinami – např. bodovým ohodnocením bolestného od lékaře. U krádeží nebývá se specifikací požadavků poškozených problém, ale např. v uvedeném případě zraněné osoby to již je dosti složité a v trestním řízení mnohdy neuplatí poškozený své nároky správně nebo je uplatní jen z části.

Správná specifikace nároků poškozeného je patrně jedinou obtížnější věcí, kterou poškozený musí udělat. Dále má trestní řízení pro něj řadu výhod:

• neplatí žádný soudní poplatek
• nemůže nic „prohrát“
• když požaduje více, než kolik mu soud přizná, tak neriskuje žádné náklady řízení
• trestní řízení bývá zpravidla rychlejší než řízení civilní
• důkazy si obstarává a zajišťuje policie a soudy, od poškozeného se aktivita vyžaduje jen výjimečně
• nárok nemůže být zamítnut (nejvýše může být poškozený odkázán na řízení občanskoprávní, tj. civilní soud).

Poškozený se v trestním řízení také může nechat zastupovat advokátem. Advokát je označován jako „zmocněnec“ poškozeného a je-li poškozenému přiznán ve výsledku nárok na náhradu škody, pak náklady vzniklé v souvislosti s přibráním zmocněnce je povinen poškozenému zaplatit odsouzený (o tomto rozhoduje soud až po právní moci odsuzujícího rozsudku, a to na návrh poškozeného - nárok je třeba uplatnit do jednoho roku od právní moci odsuzujícího rozsudku, jinak zaniká). Za určitých okolností (nedostatek finančních prostředků) má poškozený možnost žádat o ustanovení tzv. bezplatného „zmocněnce ex-offo“.

Samozřejmě, mnohdy je pachatel trestného činu opakovaně trestaný recidivista bez jakéhokoliv majetku, zde je pak reálná šance na získání náhrady škody malá (byť i zde je možnost, že dotyčný bude ve věznici pracovat a bude mít příjem, nebo že dosáhne důchodového věku a bude pobírat důchod). Mnohdy jsou však pachatelé lidé s majetkem, který lze využít k odškodnění poškozeného. Důležitá je tak rychlost postupu proti pachateli, aby nestihl majetek „odklonit“ či jinak zašantročit a vzdát se příjmů. Z tohoto důvodu je třeba zvážit již od počátku, jaké jsou šance získat náhradu škod a postupovat rychle. V trestním řízení je možné nechat obstavit majetek obžalovaného – jde o tzv. „zajištění nároku poškozeného na majetku obviněného“ podle § 47 trestního řádu (zákon č. 141/1961 Sb.). (jde o cestu obdobnou civilnímu předběžnému opatření, nicméně opět cestu jednodušší a zejména levnější).

V trestním řízení má poškozený i řadu procesních práv. Těmi základními jsou:

• právo nahlížet do spisů
• právo činit návrhy na doplnění dokazování
• nově právo zúčastnit se sjednávání dohody o vině a trestu mezi obviněným a státním zástupce
• právo zúčastnit se hlavního líčení a veřejného zasedání o odvolání a právo se před skončením řízení k věci vyjádřit.

Ačkoliv se o tom mezi laickou veřejností moc neví, poškozený může (a měl by) v trestním řízení hrát velice důležitou roli. Jelikož hlavním smyslem jeho účasti v trestním řízení je reparace křivd a škod způsobeným mu trestným činem, je právě jeho případné odškodnění pro pachatele trestných činů velmi silnou motivací k tomu, aby jejich trestní stíhání skončilo jinak než odsuzujícím rozsudkem. Podmíněné zastavení trestního stíhání, schválení narovnání, nově také sjednání dohody o vině a trestu – to vše jsou instituty, jejichž využití závisí mj. právě na tom, zda pachatel nahradil poškozenému škodu/nemajetkovou újmu.

Při odsuzujícím rozsudku je pravidlem, že je odsouzenému uložena i povinnost k náhradě škody.

Výjimkami z tohoto pravidla jsou (tj. tato povinnost odsouzenému není ukládána):

• v případě, že soud dojde k závěru, že nemá dostatek důkazů, na jejichž podkladě by mohl o povinnosti k náhradě škody rozhodnout, nebo pokud by pro rozhodnutí o náhradě škody musel provádět další dokazování, které značně přesahuje potřeby trestního stíhání, čímž by došlo k podstatnému prodloužení jeho délky
• poškozený se nepřipojil řádně a včas k trestnímu stíhání s požadavkem na náhradu škody
• poškozený žádá více, než kolik shledal soud oprávněným.

Ve všech těchto případech je na poškozeném, aby žaloval pachatele v civilním řízení. Výhodou je, že po dobu trestního řízení nedochází k promlčení nároku poškozeného (s výjimkou situace, kdy se tento nepřipojil k trestnímu stíhání). Žalobu je však nutno podat obratem.

Trestní řízení může skončit zprošťujícím rozsudkem. Poškozenému pak nezbývá, než podat na pachatele normální civilní žalobu (se všemi riziky).

4. Náhrada škody v civilním řízení

Tato cesta může být výhodnější, pokud spěcháte (např. v situaci, kdy je větší množství poškozených a je zjevné, že majetek rozhodně pro všechny nepostačí). Cesta občanskoprávní náhrady škody je však složitější a advokátní zastoupení je téměř nutností.

Rizika:

• nutnost zaplatit soudní poplatek (možno žádat o osvobození od soudního poplatku, řízení ve věcech náhrady škody na zdraví jsou od soudního poplatku obecně osvobozená, osvobození platí i v případě, kdy Vás na civilní soud odkáže trestní rozhodnutí)
• riziko náhrady nákladů řízení (za advokáta protistrany)
• riziko neunesení břemene tvrzení a důkazního břemene (tj. zamítnutí žaloby).

5. Co pro Vás můžeme udělat?

Pro poškozené trestným činem poskytujeme komplexní právní pomoc, a to podle konkrétních požadavků každého klienta. Pomáháme klientům najít optimální cestu, prověřujeme majetkovou situaci pachatelů, radíme, jaké všechny nároky lze požadovat. Jsme připraveni převzít zastoupení klienta v rámci trestního řízení jako zmocněnci, kdy obstaráme veškeré záležitosti pokud jde o aktivní účast klienta v trestním řízení (účast u procesních úkonů, účast u hlavního líčení, podání návrhu na náhradu škody/nemajetkové újmy, pomoc při zajištění nároku na majetku obviněného, podání případného odvolání aj.). V případě, že se svým nárokem na náhradu škody budete odkázáni na pořad práva civilního, můžeme pro Vás posoudit úspěšnost Vaší žaloby, žalobu pro Vás sepíšeme, vč. následného zastupování u soudu. Protože razíme myšlenku, že všechny spory nemusí končit u soudu, můžeme se pokusit i o mimosoudní jednání s pachatelem, přičemž zvláště jedná-li se např. o dopravní nehody, je tento způsobe získání odškodnění velmi častý. Vždy však záleží na dohodě s klientem, kterou cestou bude chtít jít a jaké jsou jeho priority.

6. Ceník

Ceny za právní služby si v případech náhrad škody způsobené trestnými činy sjednáváme s klienty individuálně.

Soubory ke stažení:

vzor trestního oznámení pro podnikatele poškozené společností G-Trans group s.r.o.   [20.4kb]