Odškodnění za ztráty způsobené Coronavirem - můj názor
26.3.2020
Včera v médiích proběhly zprávy o tom, že u škod způsobených do 24.3.2020 do 6.00 hod. způsobených vládou vyhlášeným stavem nouze dle krizového zákona je možno žádat úhradu škod po státu. Následným vyhlášením v podstatě téhož, ale "jen" mimořádným opatřením z rezortu zdravotnictví (mimořádné opatření Ministerstva zdravotnictví ze dne 23. března 2020, č. j. MZDR 12745/2020-1, nevyhlašuje se ve Sbírce zákonů, k nalezení i na internetu poměrně obtížně, vláda na něj ve svém usnesení 126/2020 Sb. jen odkázala) byla taková možnost zrušena.
Co si o tom myslím? Věc není tak jednoduchá...neboť v právu jsou málokdy jasné a jednoduché věci, ale výchozí informace je podle mne relevantní. A teď ty háčky:
1. Náhrady škod od 12.3.2020 do 24.3. do 6.00 (usnesení vlády o nařízení stavu nouze, krizový zákon):
A) zde by to mělo být nejjednodušší, ale zkušenosti s judikaturou za škody způsobené v situaci povodní budí některé otazníky - zda-li se budou nahrazovat škody skutečně plošně již jen z toho důvodu, že někteří z nás nemohli podnikat (kadeřnice, obchod s oblečením, hospoda atd.). Po právní stránce je nádherné shrnutí zpracováno kolegou advokátem Dominikem Fojtů - dostupné na https://www.pravniprostor.cz/clanky/ostatni-pravo/krizova-opatreni-a-nahrada-skody-opatrny-vyklad.O náhradu si je možno žádat u orgánu, který opatření nařídil, a to do 6-ti měsíců od toho, co se poškozený o škodě dozvěděl, tj. zjednodušeno, do 24.9.2020 (bez rizika ztráty nároku). Pokud tento orgán škodu dobrovolně nepřizná a neuhradí, bude nutno se soudit. Zákon zde nestanoví orgánu žádnou konkrétní dobu na vyřízení takové žádosti, takže bude na místě asi uzavřít, že žaloby by měly být podány do 3 let. Úspěšnost žalob, jak plyne z odkazovaného rozboru, úplně zaručena být nemusí, ale výchozí pozice by měla být poměrně dobrá.
B) otázkou ale je, zda-li zůstaneme v režimu náhrady škody dle krizového zákona - kolega advokát Mgr. Záhumenský, který se rovněž specializuje na odškodné za nesprávné úřední postupy a nezákonná rozhodnutí, napadl žalobou usnesení vlády o vyhlášení krizového stavu, a to pro formální vady, když dle zákona v textu takového usnesení měly být vyjmenovány svobody, které se omezují atd., přičemž text tyto požadavky nesplňuje. Zde je tak možné, že by soudy rozhodly o neplatnosti takového usnesení vlády... a pak se dostáváme do režimu náhrad dle zákona 82/1998 Sb. - na uplatnění škod (majetkových) by byly 3 roky (§ 32 z. 82/1998 Sb.). Toto soudní řízení tak bude nutno sledovat.
2. náhrady škod od 24.3.2020 od 6.00 hod. dále (opatření ministerstva zdravotnictví, zákon o ochraně veřejného zdraví)
A) může platit premisa, že odškodné zákon nezná, tedy zde jsme v situaci o mnoho složitější. Nicméně ji bravurně rozebrala kolegyně advokátka JUDr. Jitka Hořinová - dostupno na https://www.info.cz/pravo/odpovednost-za-mimoradna-opatreni-vydana-v-souvislosti-s-nouzovym-stavem-44701.html, pro stručnost odkazuji, přičemž považuji za možné a pravděpodobné, že i toto opatření někdo z kolegů napadne u soudu a může uspět, potom i zde bude platit, že se budeme pohybovat v režimu zákona 82/1998 Sb.
Tedy otázka odškodného bude jednoznačně v prvé řadě v rukou justice. Tato bude před velmi obtížnou volbou, zda-li v případě shledání formálních / právních pochybení otevřít "Pandořinu skříňku" a umožnit náhrady škod dle zákona 82/1998 Sb. Jednu žalobu za dobu do 24.3. již justice řeší. Za dobu po 24.3.2020 bych ji očekávala též (byť půjde o žalobu založenou na jiné argumentaci).
Pokud nebude Pandořina skříňka otevřena, tak velká část škod za dobu od 12.3.2020 do 24.3. bude mít poměrně dobré vyhlídky na reparaci, ale očekávám, že tato nebude nijak rychlá a "pro mnohé podnikatele může být pozdě". U škod po 24.3.2020 bude justice stát často před jiným poměrně nehezkým úkolem -a to v podobě odmítání nápravy zjevných zásadních / likvidačních škod.
Osobně se za současného stavu kloním k tomu vyčkat a šít roušky a pracovat na zvládnutí současné mimořádné situace. Využití dosavadních právních nástrojů a postupů ve mně budí zásadní otázku, zda-li bychom si jimi nepodřezávali větev sami pod sebou a zda-li by současná mimořádná situace spíše neměla vyžadovat mimořádná řešení.
Jana Kašpárková